Sběr na poslední chvíli: Jak si jitrocel poradí s nemocemi z nachlazení?

Jeho léčivá moc je známá už odpradávna. Jde o jednu z nejúčinnějších rostlin na úporný kašel, záněty i nemoci bakteriálního původu. Jeho nespornou výhodou je, že roste všude kolem nás. Léčivé produkty s jitrocelem si tak můžeme vyrobit sami doma za minimální cenu.

Staří Řekové tuto rostlinu pojmenovali sedmižeberní, neboť jitrocel kopinatý má opravdu sedm žeber. Řekové i Římané ho hojně používali při oparech, kožních infekcích, ale také jako protijed při pokousání vzteklinou napadeným psem. Jitrocel obvykle roste u cest a stezek, což ho předurčilo stát se bylinkou poutníků už ve středověku. Díky vysokému obsahu látek ničících bakterie jsou spolu s řebříčkem nejlepším přírodním prostředkem k léčení ran. Až budete potřebovat, zkuste jen rukou lehce rozemnout jitrocelové lístky a položit je na postižené místo. Sami poznáte, že se narušená pokožka snáze a rychle zhojí.

Popis byliny

Jitrocel je vytrvalá rostlina s krátkým oddenkem. Najdeme ji všude kolem nás. Roste u nás hojně na polích, u cest, na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Je nepřehlédnutelný. Z růžice přízemních listů vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým klasem malých obojakých květů. Kalich je čtyřdílný, koruna bledě fialová a čtyřcípá. Má čtyři tyčinky s dlouhými, bílými nitkami, které z květu vyčnívají. Semeník je dvoupouzdrým, plodem je tobolka s osmi semeny. Jitrocel kopinatý má listy kopinaté, celokrajné, nezřetelně zoubkované, ponenáhlu zúžené v řapík. Klásek je krátký, před rozkvětem zašpičatělý. Jitrocel větší má listy vejčité, celokrajné s podélnou nirvaturou. Klásek je dlouhý až 6 cm. Listy (Folium plantaginis) sbíráme dřív, než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 °C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Z čerstvého si můžeme uvařit čaj. Ideální je sbírat listy v období mezi květnem a zářím. Pokud jsou však příznivé podmínky, je možné sbírat ho až do října. Ranní mrazíky však listy ničí a tedy i snižují jejich účinnost.

Chemické složení

Bylina obsahuje slizové látky a to převážně v listech, kyselinu křemičitou, kyselinu citrónovou a až 2 % glykosidu aukubinu, dále pak enzymy invertin a emulsin. Vyjma toho jsou v listech taktéž obsaženy třísloviny, vitamín C, hořčiny, draselné soli, zinek, kumariny a fenylethanoidy. Díky svému složení je jitrocel považován za rostlinné antibiotikum.

Léčivé účinky

Působí protizánětlivě a pomáhá při potížích s trávením. Umí odhlenit dutiny, takže je dobrým podpůrným prostředkem při kašli. Výborný je i pro astmatiky. Pomáhá urychlit léčbu nemocí z nachlazení – eliminuje rýmu a celkově tonizuje organismus. Zevně má pak dobré výsledky při léčbě spálenin a ekzémů. Semena jitrocele se používají ke snížení hladiny cukru v krvi. Odvar z jitrocele je výbornou oční vodou na zánět spojivek a očních víček. Všeobecně – Josef A. Zentrich doporučuje užívat jitrocel tam, kde je třeba v organismu něco vysušovat a chladit.

Vyrobte si: Jitrocelový sirup proti kašli

200 g čerstvých omytých listů jitrocele, 1 litr vody, 2 větší citróny bez jadérek na plátky (nebo lžíce kyseliny citrónové), 1 – 1,5 kg cukru.

Jitrocelové listy nařežeme na menší kousky, vložíme do hrnce, přidáme citrón a zalijeme horkou vodou. Hrnec přiklopíme a necháme 24 hodin louhovat. Druhý den výluh přecedíme přes jemné plátno, vrátíme do hrnce, přidáme cukr a znovu uvedeme do varu. Mícháme, dokud se všechen cukr nerozpustí, a vaříme, dokud sirup nezačne houstnout. Ještě horký nalijeme do sklenic, dobře uzavřeme a necháme obrácený dnem vzhůru až do vychladnutí.

Foto: pixabay

 

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *