Nasbírejte si venku řebříček a připravte si z něj mast či tonikum

Řebříček obecný (Achillea millefolium) jistě zná každý z nás, protože se jedná o poměrně výraznou bylinku rostoucí všude kolem. Její bílé kvítí je velmi nápadné a bylinka jako taková je prostě k nepřehlédnutí. Za své latinské jméno vděčí bájnému hrdinovi Achillovi, který s jeho pomocí údajně ošetřoval bojovníkům krvavé rány utržené v Trojské válce. České jméno dostal podle tvaru listů, jež připomínají žebřík.

Řebříček se vyskytuje v celém středním pásmu, v Evropě a Asii a byl převezen i do Austrálie a Severní Ameriky, kde se rovněž poměrně hojně rozšířil. U nás se s ním můžete setkat prakticky na všech sušších a slunných místech, jako jsou suché louky, pastviny a meze, okraje lesů, cest, v řídkých lesích a na rumištích. Najdete ho jak v nížinách, tak v podhorských oblastech.
Řebříček je vytrvalá, hořce aromatická bylina. Roste do výšky 20–70 centimetrů, má plazivý větvitý oddenek a přímé lodyhy. Listy mají charakteristickou a nezaměnitelnou strukturu, jsou střídavé, kopinaté nebo čárkovité. Na vrcholu lodyh vytváří bohatá chocholičnatá latnatá květenství s trubkovitými, špinavě bílými květy. Kvete prakticky od června do září.

Účinné látky

Nalezneme je v celé kvetoucí nati. Ze silic obsahuje seskviterpeny, flavonoidy, chemazulén, alkaloidy, třísloviny, dusíkaté látky, furokumariny a další. Bylina jako taková má stahující, mírně protizánětlivé a dezinfekční účinky a výrazně urychluje srážlivost krve. Vnitřně podporuje pocení a snižuje horečku.
Známé jsou účinky řebříčku spojené s trávením, protože podporuje produkci žaludečních šťáv, snižuje žaludeční křeče, používá se k léčení nechutenství či žaludečních vředů. Velmi často je využíván jako ryze ženská bylinka, protože čaj z něj snižuje bolestivost menstruace, upravuje cyklus a přidává se i do směsí k léčbě zánětů močových cest.
Parní destilací se z něj extrahuje u nás méně známá silice, která může mít díky obsahu chemazulenu až zelenomodrou barvu.  Množství a vzájemný poměr jednotlivých složek v silici se nicméně odvíjí od stanoviště, povětrnostních podmínek a podobně. Druhotným produktem při výrobě silice je řebříčková voda, která má významné místo v kosmetickém průmyslu. Kvalitní řebříčková voda je vyráběna v poměru 1 : 1 – na 1 litr květinové vody je zapotřebí 1 kilogram čerstvé nati.

Sběr

Sbírá se květ nebo nať, a to v průběhu června až října. Následně se suší volně ve stínu, popřípadě v sušárně do 35 °C. Pro kosmetické využití je lepší používat čerstvé květy, ale vlastnoručně nasbíraný a usušený řebříček se hodí též. Při sběru jen dávejte pozor, kde roste, protože ho můžete najít i na rumištích, kde může být nevhodná půda.

Použití

Řebříček je bohužel často opomíjenou bylinkou, ačkoli jeho účinky na pleť jsou prokazatelné. Díky schopnosti urychlovat srážení krve a mírnému dezinfekčnímu účinku se může nálev či odvar používat formou obkladů na poraněnou pokožku. Mast z řebříčku je vhodná i na zmírnění kožních problémů, vyrážek a křečových žil.
Pozor by si při vnitřním používání měli dávat těhotné a kojící ženy. Dlouhodobé užívání není obecně vhodné, protože může vést až k závratím či bolestem hlavy. Při vnějším používání vesměs nic nehrozí.

Připravte si doma

Řebříčková mast

Mast můžeme v podstatě vyrobit dvěma způsoby. Buď využijeme rychlou maceraci bylinky za tepla, nebo naopak vytrváme a počkáme si šest týdnů. Při maceraci za tepla můžeme jako macerační činidlo použít například slunečnicový olej nebo bambucké máslo. Na 1 díl rozsekaných čerstvých bylinek použijeme 2 díly oleje či rozehřátého bambuckého másla (u sušených je poměr 1 : 4).
Bylinky macerujeme za tepla, ve vodní lázni (nesmí vřít) po dobu 4 až 6 hodin. Poté necháme macerát zchladnout, přefiltrujeme a v případě oleje zahustíme včelím voskem. Pokud jsme použili bambucké máslo, pak necháme macerát po přefiltrování jen vychladnout, ztuhne sám.
Můžeme také využít maceraci za studena, kdy se bylinky zcela zalijí olejem a nechají při pokojové teplotě macerovat 6 týdnů. Z přefiltrovaného macerátu si poté vyrobíme mast. Ve vodní lázni roztavíme 15 g včelího vosku spolu se 75 g macerátu, nalijeme do dózy a necháme vychladnout. Poměr včelího vosku a macerátu můžeme samozřejmě upravit podle vlastních preferencí.

Pleťové tonikum

Výroba pleťového tonika je velmi jednoduchá, stačit nám k tomu bude jen voda, řebříček, glycerín a volitelně panthenol (pro své hojivé účinky). Veškeré používané nádobky a míchátka je třeba předem vydezinfikovat vysokoprocentním lihem. Ze všeho nejdříve si vyrobíme silný čaj z 3 lžiček sušeného řebříčku a 120 ml minerální nebo destilované vody. Po vychladnutí čaj přefiltrujeme a k 92 ml hotového čaje přidáme 5 ml glycerínu a 3 ml panthenolu, volitelně můžeme ještě přidat 10 kapek esenciálního oleje z řebříčku. Pokud budeme chtít čisticí tonikum, přidáme na úkor čaje 2 ml mýdlového základu. Množství je malé a při skladování v lednici vydrží i bez konzervantů. Tonikum je vhodné pro problematickou nebo mastnou pleť.

Foto: freepik

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *