Vyrobte si vlastní parfém na léto

Příroda hraje všemi barvami a vůněmi a my jsme přímo nabití touhou obklopit se něčím, co nám dodá energii a udělá nám dobře na duši. Máme pocit, že při procházce dostáváme křídla, alespoň v podvědomí… To vše je zakódováno do naší podstaty. Všichni jsme emocionální bytosti a sebe i své okolí vnímáme za pomoci všech smyslů. A ačkoliv si to mnohdy ani neuvědomujeme, jedním z nejsilnějších smyslů majících vliv na naše emoce je čich. Vůně v jakékoliv podobě nás odpradávna provází po celý náš život a ovlivňuje nás více, než si dokážeme připustit. Pojďme se spolu vydat na cestu plnou vůní, na jejímž konci nás čeká vlastní parfém.

Vonné substance
K výrobě parfémů se používají různé substance, které můžeme rozdělit do třech velkých skupin podle původu (zdroje) – živočišné, rostlinné a syntetické. Nás ale budou zajímat vonné substance rostlinného původu, tedy esenciální oleje, které si rozdělíme do několika skupin. Rozdělení nám totiž následně pomůže ve vymýšlení vlastních kompozic.

Květinové

Růže: První destilované okvětní lístky růže pochází z Damašku.  Na trhu se můžeme setkat s mnoha kvalitativními stupni růžové silice, hodnota ml té nejdražší se pohybuje v řádech tisíců korun. Nejvíce se destiluje “Rosa centifolia”  – růže de May, která pochází z Maroka a Grasse, a “rosa damascena”, která pochází z Bulharska a Turecka. Květy se sbírají ráno, mnohdy před východem slunce, protože tak obsahují nejvyšší množství silice. Na 1 kg silice je zapotřebí až 5 tun okvětních lístků. Dosud se nepodařilo vytvořit identickou syntetickou látku.

Jasmín: Tento pochází ze střední Asie a Persie a a sklízí se rovněž před svítáním. Jasmín je jednou z nejoblíbenějších květin. V současné době se vůně jasmínu extrahuje v laboratořích za pomoci těkavých rozpouštědel, nebo technikou enfleuráží. Tyto procesy se  uplatňují u choulostivých druhů květin, jako jsou fialky a divoké narcisy, které nejsou odolné vůči vysokým teplotám.

Neroli: Jedná se o květ pomerančovníku (hořký pomeranč). Listy a větve této rostliny jsou zpracovávány rovněž, přičemž vniklá esence se nazývá petitgrain.

YlangYlang : Rostlina původem z Asie, květy se mohou sbírat jen asi 2 týdny a výnosnost je cca 10 kg květů z jednoho stromu. Silice je obsažena například v parfému Chanel č. 5.

Mimosa: Pochází z Austrálie, v 19. století byla domestikována v Evropě,  kde kvete od března do dubna. Zpracovávají se jak květy, tak listy. Květy musejí být po sklizni zpracovány do 24 hodin, protože jsou velmi křehké a snadno ztrácí silici.

Levandule: Nejznámějším místem pro pěstování je Francie, nicméně bylinu můžeme nalézt v Bulharsku, Turecku, dokonce i v Alpách. Levandule je považována za klíčovou vůni v mnoha pánských i dámských vůních.

Tuberóza: Pochází z Mexika, odkud byla v 17. století dovezena do Francie, do Grass. V současné době se pěstuje také v Indii a v pohoří Atlas v Maroku, které je největším producentem vonní silice. Tuberózu obsahuje cca 20 % parfémů.

Narcis: Narcis je původně horská květina, která roste v Alpách ve Francii.  V perfumerii se používají vzácné bílé narcisy, které kvetou v květnu. Jedná se o poměrně drahou silici.

Konvalinka: Rostlina je původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Silice se získávala velmi problematicky, proto se nyní vyrábí převážně synteticky, díky čemuž se začíná i více používat.

Osmanthus: Česky vonokvětka je keř pocházející z východní Číny, Indie a Japonska. Silice se z květů nyní extrahuje za pomocí těkavého rozpouštědla, dříve se používala enfleuráž, která je ale nákladná a velmi náročná na pracovní sílu.

Afrikán: Používají se dva druhy – Tagetes patula z Afriky a Tagetes glandulifera, který roste v Indii. Esenciální olej se získává parní destilací. Čerstvě extrahovaný olej je tekutý a tmavé barvy, po vystavení světlu  mění konzistenci – během krátké doby ztvrdne do podoby pryskyřice. Ačkoliv květina má silný zápach, olej má  ovocnou vůni.

Geranium: Rostlina původně ze Sýrie a Íránu. Jedná se starou odrůdu nám známého muškátu. Nejvíce vonný je druh Geranium bourbon. Extrahují se jak květy, tak listy. V dnešní době se pěstuje zejména v Maroku a Alžírsku.

Kořenové a oddenkové:

Kosatec:  Používá se Iris pallida a Iris Florentina, vlastní olej má vůni fialek a získává se z kořene rostliny, který se suší až 3 roky. Výnosnost je velmi nízká a olej je tedy velmi drahý. Olej se získává destilací kořene a má krásnou hřejivou vůni.

Vetiver: Rostlina je původem z severní Indie a Indonésie, kde dosahuje až dvou metrů. Kořeny mají těžší dřevitou vůni a olej se často používá jako fixatér vůně. Obsahuje ho téměř 36 % parfémových olejů. Červeno-hnědá silice se extrahuje za pomoci destilace vodní parou.

Bylinné, listové a naťové:

Pačuli: Tato rostlina se pěstuje v Malajsii a Indonésii. Jedná se o jednu z nejsilnějších rostlin v parfemářském průmyslu. Listy této rostliny se suší  fermentované a  následně se  destilují. Pačuli má velmi silný odér a je jedním z nejlepších fixaterů. Nachází se téměř v jedné třetině všech parfémů.

Fialka: Ačkoliv známe především vůni květů, silice se získává z listů, popřípadě oddenků. Jedná se  o poměrně drahou silici, proto se v hojné míře vyrábí synteticky.

Myrta:  Olej se získává z větví a používá se v malém množství. Strom pochází z oblasti Středozemního moře a byl symbolem šťastných milenců. Římané používali ovoce a větve pro ovonění vína, listy byly použity pro koupele.

Tymián:  Tymián je malý keřík s růžovými  kvítky. Využívají se  dva druhy tymiánu – Tymián (Thymus vulgaris) a Mateřídouška (Thymus serpyllum). Tymián se používá v parfumerii pro svůj lehce citrusový podtón, tento druh se vyskytuje v Tunisku, Španělsku a Itálii. Běžně se používá v pánských vůních.

Bazalka: Rostlina je součástí rodu Labiatae a je původem z Asie a roste především ve Středomoří. Využívají se dva druhy, Cinnamomum má trochu vůni podobnou skořici a Citriodorum má nádech citronu.

Rozmarýna: Stálezelený keř pocházející ze Středomoří.  Byla použita pro první parfém na bázi alkoholu (eau de la Reine de Hongrie) v roce 1370. V současné době se používá hlavně pro pánské vůně a  do osvěžujících sportovních vůní.

Šalvěj: Používá se v parfumerii poměrně dlouho. Pochází z Asie a jižní Evropy a rostlina může být až 1 m vysoká. Skvělá je pro pánské a sportovní vůně.

Máta peprná: Máta stejně jako bazalka spadá do rodu Labiatae. Roste v oblastech s mírným klimatem, a to zejména na vlhkých místech. Šíří se oddenky. Esenciální olej se získává destilací celé natě, přičemž získaná silice se používá hlavně ve sportovních vůních.

Dřevo, kůra, mech a lišejníky

Růžové dřevo: Růžové dřevo je jádrové dřevo jehličnatého stromu, který roste v tropických deštných pralesích Jižní Ameriky. Sladce dřevěně vonící olej připomínaná vůni růží a lilií. Silice se extrahuje parní destilací. V současné době je tento olej na ústupu z důvodu zvýšené ochrany tohoto jehličnanu……………………….

Celý text k přečtení v Bylinkovém e-magazínu číslo 3 – prázdninové dvojčíslo stahujte ZDE.

Foto: freepik

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *