Čím hnojíte? Přinášíme 5 nejlepších organických hnojiv

Je vcelku jedno, jestli pěstujete rostliny na záhonku, balkóně nebo v truhlíku za oknem. V každém případě je nutno dodávat jim kvalitní výživu. V obchodech jsou k mání chemická i přírodní hnojiva. Pochopitelně jednoznačně fandíme těm přírodním. A přinášíme i seznam, která jsou ta nej.

Ať už máte bylinkovou zahrádku, zeleninový záhon nebo léčivé květiny, občas budete potřebovat půdu něčím povzbudit. Aby rostliny hezky rostly, alespoň trošku péče potřebují. Ideální formou je pochopitelně sehnat nějakého zemědělce, nebo chcete-li farmáře, ve svém okolí a s ním se domluvit na dodání kvalitního hnoje. Jestli ale nikoho takového neznáte, pak se budete muset nejspíš vypravit do obchodu pro hnojivo.

Kupujte jen kvalitní produkty

Zde však věnujte pozornost pouze těm kvalitním organickým. Tedy takovým, která se řadí mezi živočišné látky. Do této skupiny hnojiv patří bílkoviny skládající se z aminokyselin, sacharidy, lignin, auxiny a další. Z těchto látek pak v půdě vzniká humus, který je nejdůležitější zásobárnou živin. Půdě dodají i nutné prvky jako dusík, draslík a fosfor.

Nejlepší přírodní hnojiva

Rašelina – jde o nahromaděný a částečně rozložený rostlinný materiál. Vrchovištní rašelina vzniká rozpadem a tlením těl mechu rašeliníku. K mání je i rašelina slatinná z ostřice, přesliček a rákosí. Rašelina se v půdě po několika měsících rozpadá, je proto nutné ji doplňovat. Ideálně dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Rašelina se hodí zejména pro kyselou půdu, kterou vyžadují některé rostliny (vřesy, borůvky, brusinky). Pokud rašelinu chceme použít do zásadité zeminy, je nutné ji neutralizovat. K tomu se využívá mletý vápenec. Vzhledem k tomu, že slatinná rašelina má zcela jiné složení než vrchovištní, není nutné ji neutralizovat.

Hnojůvka – je na mikroorganismy bohatá tekutina, která vzniká jako vedlejší produkt při zrání hnoje. Podobnými vlastnostmi jako hnojůvka se vyznačuje močůvka. Jedná se o moč hospodářských zvířat, která prošla kvasným procesem. Močůvka je zejména bohatá na obsah draslíku a dusíku. Důležitým zdrojem uhlíkatých látek a dusíku je chlévský hnůj.

Kopřivová „hnojůvka“ – téměř totožné hnojivo je možné připravit i z obyčejných kopřiv, kterých je všude dostatek. Případně je možné udělat zákvas z kombinace několika rostlin – základem jsou kopřivy nebo kostivalové listy, můžeme ale přidat i listy pampelišky, bršlice, černého bezu, vojtěšky, měsíčku, řebříčku a přesličky. V podstatě téměř cokoli, ovšem raději bez květů a semínek, ty se totiž kvašením neničí, a tak bychom si záhony sice pohnojili, ale také zaplevelili.
Návod: Rostliny nasekáme nebo nastříháme na menší kousky, naplníme nádobu do tří čtvrtin, zalijeme vodou a pak už jenom každý den mícháme a čekáme, až přestane směs pracovat a pěnit. Trvá to zhruba čtrnáct dnů. Poté ředíme vodou v poměru 1 : 10 (i více) a zaléváme ke kořenům.
Hnojit můžeme každých čtrnáct dnů veškerou zeleninu vyjma česneku, cibule, hrachu a fazolí. Bez obav můžeme však zalévat i byliny, ovocné stromy a keře, jahody či květiny.

Chlévský hnůj – je směsí hospodářské podestýlky s exkrementy domácích zvířat. Přitom platí, že chlévským hnojem nazýváme až zkvašenou chlévskou mrvu (trus a podestýlka vyvážená ze stájí – sláma/ piliny). Jde o kvalitní a cenné hnojivo, jež zlepšuje fyzikální i chemické vlastnosti půdy, stejně jako mikrobiální poměry v půdě. Obsah organických látek v hnoji závisí na použitém krmivu, druhu zvířat i podestýlce.

Kompost – směs zeminy s organickými látkami a půdní mikroflórou. Kompost představuje skvělý způsob využití odpadní rostlinné hmoty a jejího zužitkování. V dnešní době je kompostování moderní a i v bytě je možné mít skladný kompostér přímo v kuchyni.

 

 

 

Foto: freepik, pixabay

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *