Ludmila Kotalíková: Éterické oleje nikdy nekapejte do vody a nepijte!

Patří mezi špičku české aromaterapie. V éterických olejích se skvěle vyzná a neustále se v této oblasti vzdělává. Za Lídou Kotalíkovou můžete zajít na kurz nebo individuální terapii – v obou případech se vám bude věnovat na 100 % a předá vám neskutečné množství informací. Pojďme poodhalit roušku tajemství její celoživotní lásky – éterických olejů.

Ludmila Kotalíková, www.aromadoteky.cz

Řekne-li se Tvoje jméno, vybavím si nádherně provoněnou zahradu se spoustou květin a éterické oleje. Co Tebe na aromaterapii tolik přitahuje? Proč se věnuješ zrovna tomuto oboru, v čem je jedinečný?

Tak to máš o mě krásnou představu, řekla bych, že mě víc reprezentují testovací papírky, míchátka, pipety a kádinky. A zmuchlané listy všech možných rostlin, protože když se dostanu k nějaké kytce, úplně automaticky utrhnu malý kousek listu, promnu ho a přičichnu.
Aromaterapie je totiž moc krásná, ona voní. Já vůně milovala vždycky, moje první dárky pro rodiče byla mýdla nebo voňavky. Můj táta byl chemik a sbíral byliny a rostliny a vyráběl z toho různé tinktury, sušil je, dělal i vína a destiláty. Mám po něm sešitek s recepty, je plný zajímavých věcí. Máma je zdravotní sestra, takže když se tyhle dva světy propojí… Jsem člověk, řekla bych, víc s nohama na zemi, takže se mi aromaterapie líbí, protože máme důkazy, máme výzkumy a informace, jak se dá využít v klinické praxi (to mě hodně láká takto pracovat, ale u nás v ČR pro to bohužel nejsou moc podmínky a vůle). Zároveň i při tom klinickém působení krásně ošetřuje psychiku. Je komplexní a působí na víc úrovních. A pořád u toho voní a pro každého máme něco. Další částí aromaterapie, kde jsem se našla, je výroba přírodních parfémů. Miluju ty chvíle, kdy hledáme s klienty tu „jejich“ jedinečnou vůni. Už si začínám pomalu tipovat lidi, co jim bude vonět, jak bude jejich parfém vonět s nimi samotnými, je to úplně skvělý dobrodružství, který podstupuju mnohokrát do roka.

Jsi aromaterapeut tělem i duší, jak jsi se k této profesi dostala?

Moje cesta k aromaterapii není vůbec neobvyklá, vede totiž přes narození dětí a hledání nějaké alternativy klasické medicíny při kašlích a rýmách. Po 6 letech na rodičovské dovolené jsem si šla vystudovat Institut aromaterapie při AČA, v tu chvíli jsem věděla, že už se do své původní práce nevrátím. Po studiu na institutu se stále vzdělávám, povětšinou v zahraničí, ale i tady máme skvělé odborníky, jejichž kurzy moc ráda navštívím. Nicméně když si vzpomenu na dobu, kdy jsem si vybírala, kam půjdu do školy, byla jedna z možností i zdrávka. Uvažovala jsem nad ní, ale nakonec moje cestovatelské srdce víc táhla možnost se podívat někam do světa a učit se jazyky. Jazyky jsem se učila, vystudovala nakonec vyšší školu, která zdánlivě s aromaterapií vůbec nesouvisí – informační služby a knihovnictví. Pracovala jsem nějakou dobu v knihovně, kde mi bylo moc dobře a vyhledávala jsem vědecké studie pro psychiatry. A to mě vlastně naučilo pracovat s informacemi v oboru psychologie a psychiatrie a s výzkumy. Dneska tohle využívám dost často a jsem ráda, že dokážu ta kvanta informací kriticky zhodnotit a najít si kvalitní podklady pro svoji současnou práci.

Zmiňovala jsi přírodní parfémy. Jak jsi na tom ty osobně? Používáš nějaké komerční vůně nebo si mícháš jen ty sama?

Moje cesta k přírodním parfémům nevedla přes klasické komerční parfémy. Vedla přes aromaterapii. V životě jsem neměla žádný klasický parfém. Přírodní parfémy jsou totiž úplně jiná disciplína, asi jako fotbal a hokej. Ty jsou stejné jen v tom, že se dva týmy snaží dostat něco do soupeřovy branky. Já sama si často míchám parfémy, mám pár vzorků niche parfémů, které ale nejsou úplně přírodní. Jeden z nich mi voní velmi, miluju totiž pudrové vůně. Pak mám jeden naprosto skvělý ze Sýrie. Na mém seznamu přání je ještě jeden niche parfém, který si musím osahat a vyzkoušet. Ale já  moc parfémy nenosím, protože jak často pracuji s lidmi a míchám, potřebuju svůj nos nezatěžovat.

Vím, že nejsi jen teoretik. Třeba za levandulí jsi se vypravila přímo do Provence – je levandule z téhle oblasti opravdu nejlepší a proč?

Francii mám moc ráda, je mi tam dobře. Cestu do Provence jsem plánovala už dlouho, měla jsem potřebu zažít a užít si ty fialové lány. Dneska už vím, že to není levandule, ale lavandin – kříženec levandule pravé a levandule spaik. Nemůžu říct, že levandule z Provence je nejlepší, protože z mého pohledu není „nejlepší“ levandule. Levandule z různých částí světa má vždy svůj otisk, nějaké složení, které ji odlišuje. Já si moc moc užívala levanduli divokou, vysokohorskou. Na náhorních planinách nad Grasse roste divoká levandule přímo v horách a mně ty náhorní planiny dělají moc dobře. A ještě když to tam voní levandulí, saturejkou a tymiánem, o to je to prostě lepší. Levandule z hor je drobounká, ale má velmi krásnou energii.

Pozná se kvalitní éterický olej podle ceny? Platí zde přímá úměra – čím dražší, tím lepší?

Ne, cena není jediným ukazatelem kvality éterického oleje. Na kvalitu je potřeba nahlížet z různých úhlů pohledu a to je problematika na dost dlouhý článek. Kvalitu éo probíráme i na mých kurzech, takže koho to zajímá, může se přihlásit. Přímá úměra mezi dražší → lepší rozhodně neplatí. Ale zároveň je dobré u extrémně levných olejů se ptát výrobce, proč je olej tak levný, zda k němu existuje nějaká dokumentace, ideálně GC/MS analýza.

Když si nějakou lahvičku koupíme, jak máme olej správně používat?

Když si olej koupíme, tak bychom ho měli dobře uložit. Ideálně do tmy, do chladu (nemusí být všechny v lednici) a mimo dosah dětí. Pokud kupujeme větší balení olejů, které se rychle kazí – citrusy nebo jehličnany, tak doporučuji si odlívat nějaké menší množství a zásobu uložit do lednice. Při užití na kůži je nutné éterické oleje vždycky zředit. ÉO jsou ředitelné v tucích, takže nějaký kvalitní rostlinný olej je dobrým nosičem pro užití na pokožku. Množství éo záleží na problému, jaký řešíme. Na masáž nejčastěji využívám 1,5% koncentraci, která odpovídá 25 kapkám v 50 ml rostlinného oleje. Další tabulky ředění pro různé potíže jsou k nalezení na internetu. V zahraničí je to třeba NAHA.org, aromahead.com, v ČR jsou to weby odborných aromaterapeutů nebo web AČA.

Některé MLM firmy svým zákazníkům tvrdí, že bez problémů mohou éterické oleje kapat do vody a vypít –  jak se k takovému názoru stavíš?

K tomuhle názoru se nestavím, od toho přímo prchám! Ne, nedoporučuji takovou aplikaci. Pokud se nejedná o nějaký problém v dutině ústní, kdy je potřeba akutně zvážit způsob užití.
ÉO se nerozpouštějí ve vodě, takže nakapaný olej plave na hladině. Při napití se ve 100% koncentraci nalepí na sliznici úst. Navíc, pokud mám informace, se ty éterické oleje nadužívají úplně zbytečně v rámci například detoxu, posílení ledvin atd… a navíc se ještě takto podávají dětem :-(.

Začalo jaro, venku všechno začíná nádherně kvést a vonět. Nás ale v tomto období může zmáhat jarní únava. Máš nějaký tajný voňavý trumf, který by nás postavil na nohy?

Co nás vždycky postaví na nohy, je éterický olej rozmarýnu. Hodně povzbuzuje. Já ho mám ráda v kombinaci s citronem nebo grepem. Používám ho třeba při řízení nebo když se ráno nemůžu rozpohybovat do nějaké činnosti. Výbornými stimulanty jsou třeba i bazalka, černý pepř, litsea cubeba a  zázvor. Můžete je použít třeba do neutrálního sprchového gelu pro ranní sprchu nebo do inhalační tyčinky nebo do difuzéru.

Foto: archiv Ludmily Kotalíkové

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *