Bylinky si s kamenem skvěle rozumí

Možná si říkáte, co spolu mají tyto dvě nesourodé skupiny společného, konec konců bylinky jsou živé organismy a kámen vznikal po dlouhá geologická období mnoha procesy, které se do něj vepsaly. Pravdou ovšem je, že právě kámen dokáže ve své blízkosti ovlivňovat mikroklima, a to se zase může hodně hodit poblíž rostoucím bylinkám.

Kámen ovlivňuje mikroklima v blízkosti rostlin.

Především rostliny ze Středomoří jsou na teploty poměrně dost náročné. Zvláště jim nesedí holomrazy a všeobecně nízké teploty, které u nás panují od konce listopadu až tak do poloviny jara. Možná jste už někdy slyšeli o pojmu „sluneční past“, který nás bude právě při pěstování teplomilných bylinek zajímat. Díky ní totiž dokáží v našich tuhých zimách přezimovat i některé choulostivé rostliny, pro které by jinak radikální ochlazení představovalo konečnou.

Jak to s tím kamenem je?

Podstatou sluneční pasti je schopnost kamene akumulovat do své vnitřní struktury teplotu, která se v něm ukládá zvláště během slunečného dne. Teplo se pak uvolňuje ven třeba v noci nebo během chladných dní, takže se teplotní rozdíl alespoň částečně kompenzuje. Podobně to funguje i během zimy. Princip sluneční pasti je typický hlavně pro větší kusy kamene, čím větší blok horniny, tím je efekt silnější. V blízkosti těchto geologických svědků se tedy určitě vyplatí vysadit teplomilné rostliny z jižních oblastí Evropy. Dobrým příkladem může být například rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis), který tak lze i v České republice úspěšně pěstovat celoročně venku. Kámen se tak může stát důležitým prvkem bylinkové výsadby, snažte se k sobě po vzoru přírodních lokalit seskupovat více kusů kamene. Povrch půdy pak zamulčujte kamennou drtí nebo štěrkem, optimálně ze stejného druhu kamene.

Při výběru kamene se zaměřte hlavně na místní zdroje.

Jiné tváře kamene

Bylinkám všeobecně lépe sedne kámen i v podobě mulče, ačkoli je stále ještě oblíbená mulčovací borka. Nevýhodou je její schopnost do jisté míry měnit chemismus půdy, je totiž silně kyselá. Některým rostlinám toto pH rozhodně nedělá dobře, proto je na místě o typu mulčovacích materiálů uvažovat. Kamenem ovšem nic nezkazíte, ba naopak. Kačírek, štěrk nebo kamenná drť sice samy o sobě sluneční past nevytvoří, ale i ony do jisté míry upravují mikroklima. Navíc jsou to i spolehlivé drenážní materiály, které lze přimíchat do půdy v oblastech bohatých na studený jíl, který opět bylinkám ve většině případů příliš dobře nedělá.

U jakých bylinek lze využít efekt sluneční pasti?

Všeobecně se jedná o druhy středomořské, ale najdete mezi nimi i některé bylinky z českého prostředí. Ačkoli si většina z nich s našimi klimatickými podmínkami dobře poradí, kámen pro ně bude stejně výhodným partnerem, nehledě na estetickou působnost.

Sluneční past je výhodná zvláště v blízkosti teplomilných bylinek.

Do kamenné kompozice lze vysazovat mateřídoušku úzkolistou (Thymus serpyllum), příbuzný tymián obecný (Thymus vulgaris), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), dobromysl obecnou (Origanum vulgare), meduňku lékařskou (Melissa officinalis), saturejku (Satureja), yzop lékařský (Hyssopus officinalis) nebo třeba levanduli lékařskou (Lavandula angustifolia). Poslední zmíněnou teplomilnou léčivku mnohdy nelze pěstovat v mrazových kotlinách nebo horských i podhorských oblastech. V blízkosti výhřevných kamenů to ovšem jít může, možná budete nakonec i sami překvapeni.

Dobrá rada nakonec

Pokud se rozhodnete, že si také na vlastní zahradě vytvoříte bylinkovou past v bylinkové výsadbě, pak se snažte využít místní zdroje kamene, ideálně tedy místní kamenolomy. Jedině tak docílíte přírodního vzhledu, kámen z jiné oblasti bude vždy působit jako nezvaný host, i když bude sebekrásnější.

Foto: archiv autorky

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *