Byliny pohledem lékárnice: Jejich role v medicíně od historie po dnešek

Jaro se probouzí ze zimního spánku a s ním i rozličné bylinky, které lidé stále rádi sbírají, suší a používají na různé neduhy. Ačkoliv dnes žijeme v době moderní medicíny a farmacie, zůstávají principy bylinné léčby stále aktuální a bylinky rozhodně nemizí ani z českých lékáren. Naopak se zdá, že dnešní doba, která se v mnoha směrech hlásí k návratu k přírodě, jim přeje. Vyzpovídali jsme proto na toto téma nositelku ceny „lékárník roku za celoživotní přínos ve farmacii“ PharmDr. Ivanu Lánovou z BENU lékárny v Mladé Boleslavi, aby nám o svém vztahu k bylinkám a jejich historii něco řekla.

PharmDr. Ivana Lánová

Já osobně mám bylinky moc ráda, do lékáren rozhodně patří. Na farmaceutické fakultě jim je stále věnována velká pozornost a výuka o rostlinách a jejich účinných látkách probíhá v rámci rozsáhlého předmětu farmakognosie. Velmi ráda doporučuji bylinky jako hlavní nebo podpůrnou léčbu některých onemocnění, vždy s přihlédnutím k požadavkům konkrétního klienta a jeho další medikaci.

Mohou i uškodit

Bylinky jsou velmi účinné a rozhodně se nejedná o zcela neškodnou záležitost, jak by si mnozí mysleli. Jsou nositeli účinných látek, které mohou vykazovat různé interakce s jinými současně podávanými léky nebo mohou být pro někoho i zcela kontraindikované. Mnoho rostlin nacházejících se v přírodě je jedovatých a mohou způsobit i smrt. Mezi takové patří například rulík zlomocný (neboli blín černý). Obsahuje jedovatý atropin, který se však v minulosti používal i ke kosmetickým účelům. Dámy si jej kapaly do očí, aby měly rozšířené zorničky a byly tak pro muže přitažlivější.

Základ medicíny od starověku po století páry

Pojďme ale nakouknout trochu do historie. Nemoc je stará jako lidstvo samo a vždy byla snaha nemocem čelit, léčit je, přemáhat je, mírnit bolesti a oddalovat smrt. Lidé se obraceli k přírodě a hledali tam vhodný lék na jejich neduhy. Ve starověku již existovali léčitelé. Jednalo se o spojenou funkci lékaře a lékárníka. V 5. až 4. stol. před naším letopočtem začalo docházet k oddělování obou funkcí, byla potřeba specializace, aby se někdo staral o sbírání a sušení rostlin a prodával je léčitelům. To byl první krok k osamostatnění farmacie. Ve Starověkém Řecku začala vznikat místa, kam se ukládala léčiva a která se nazývala apothéké (od slova apothémi = odkládati).

Přírodní zdroje byly až do 19. století jediným obranným prostředkem proti nemoci. I mnoho dnes používaných léků má svůj původ v přírodě. Účinné látky byly původně izolovány z rostlin a teprve později byly chemicky syntetizovány. I původ prvního syntetického léku, kyseliny acetylsalicylové, je v přírodě. Salicyláty, které jsou složkami vrbového listí a kůry, byly používány již ve starověkém Egyptě. V roce 1897 byla syntetizována kyselina acetylsalicylová, která se používá dodnes.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Bylinky v dnešních lécích i laboratořích

Stále existují a budou existovat léky, které skutečně obsahují různé výtažky z rostlin, a není jich málo. Některé z nich jsou dokonce vázané na lékařský předpis. Pacienti také velmi často sahají po bylinkách jako po doplňcích ke klasické léčbě. V lékárnách najdeme spoustu volně prodejných léků a doplňků stravy původem z rostlin, které jsou v různých lékových formách. Asi nejznámější jsou bylinné čaje, masti, sirupy, kapky. Řadu těchto přípravků z bylinek také přímo vyrábíme v našich lékárenských laboratořích, ať už na předpis od lékaře, nebo na přímé přání zákazníka.

Také homeopatická léčba, která se dostává stále do popředí, je z velké části právě rostlinného původu. U některých obtíží ji lze podávat samostatně, jindy může velmi vhodně doplnit klasickou léčbu. Její výhodou je, že je zcela bez nežádoucích vedlejších účinků a nevykazuje lékové interakce.

Je libo čaj nebo sirup?

V lékárnách se nejvíce prodávají čaje, ať už jednodruhové nebo směsi čajů. Z jednodruhových to je heřmánek, řepík, meduňka, lípa, šalvěj, kopřiva. Ze směsí vyhrávají čaje pomáhající při urologických obtížích, problémech s průduškami, při nachlazení, na spánek a nervy, na zažívací obtíže a čištění organismu. Druhé místo obsazují sirupy a pastilky napomáhající při kašli, které bývají většinou vyrobeny z jitrocele, mateřídoušky, islandského lišejníku, tymiánu, proskurníku a břečťanu.

Rostlinné antibiotikum a posílení imunity?

Hojně se prodává extrakt z lichořeřišnice. Ta je označována jako rostlinné antibiotikum v oblasti urogenitálního a dýchacího ústrojí. Antibakteriální a imunostimulační účinky se přisuzují muškátu (pelargonie) umckaloabo, který přispívá k léčbě bronchitidy, která ještě nevyžaduje antibiotickou léčbu. Najdeme jej v kapkách nebo tabletách. I některé léky na rýmu jsou vyrobeny z rostlinných látek. Během onemocnění horních cest dýchacích lze podávat echinaceové přípravky, kterým se přisuzuje protizánětlivý účinek a vyrábějí se ve formě tinktur, sirupů, tablet nebo čajů. Také beta glukany, které se získávají z hlívy ústřičné, přispívají ke stimulaci imunity.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Uklidňující kozlík a třezalka

Kozlík lékařský se používá na podporu spánku a relaxace ve formě tablet nebo kapek známých též jako valeriánské kapky. V kombinaci s meduňkou, chmelem a mátou bývá součástí různých léků a doplňků stravy, které napomáhají při stavech napětí, neklidu, podráždění, poruchách usínání a spánku. Antidepresivní účinky má třezalka, u které ale nesmíme zapomínat na určitá omezení. Během léčby je nutné vyhnout se intenzivnímu ultrafialovému záření. Třezalka také vykazuje mnoho interakcí s různými léky, na které je třeba si dát pozor a raději se poradit s lékařem či lékárníkem, než ji začnete užívat.

Od pasu dolů…

K posílení pánevního dna a močového měchýře žen mohou přispět tablety z dýňových semínek. Pro ženy v menopauze, které mají klimakterické potíže a nechtějí užívat hormonální léčbu, jsou bylinky jasnou volbou. V lékárně jsou k dispozici přípravky obsahující sóju nebo cimicifugu.

Mužům trpícím potížemi s prostatou mohou pomoci přípravky s různými rostlinnými extrakty. Těmito rostlinami jsou serenoa, kopřiva, kotvičník a slivoň.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)

Severoamerická brusinka ve formě pastilek, kapslí, sirupů nebo čajů napomáhá při potížích s močovými cestami. Urologické čaje kromě brusinky mohou obsahovat například zlatobýl, vřes, břízu, přesličku, medvědici, jehlici, petržel, kopřivu.

Co pomáhá „zvenku“

Na zevní použití jsou velmi žádané bylinné masti,které přispívají k odstranění různých problémů, např. masti z kostivalu (na bolest svalů a kloubů, zmírnění otoků, špatně se hojící rány), arniky (na uvolnění svalů a kloubů, na pohmožděniny), měsíčku (na suchou pokožku, ošetření jizev) a dubové kůry (na problémy s hemeroidy) a třezalkový olej (na suchou a podrážděnou pleť, k masáži namožených svalů).

Na oční obtíže, jako je zánět a únava očí, může pomoci světlík lékařský, ze kterého se mohou připravit obklady nebo jej lze zakoupit v podobě očních kapek.

Jak je vidět, bylinky mají stále svoji nezastupitelnou úlohu ve farmacii a často jsou léky první volby u některých onemocnění.

Foto: Pixabay + archiv Ivany Lánové

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *