Anna Hýžová: Živá strava mi přinesla zdraví a zajistila správné fungování mého těla

S Aničkou Hýžovou jsem se potkala v době, kdy raw strava byl pojem, kterému tu ještě skoro nikdo nerozuměl. Dnes je už živá strava populárním výživovým směrem a právě Anna je jedním z lidí, kteří jí skutečně rozumějí. Ona o ní totiž jen nevypráví, ona jí žije…

Princip živé stravy je jednoduchý. Rostliny jsou naprosto komplexní, ničeho v nich není víc ani míň, jejich složení je ideální tak, aby mohly ve zdraví růst a žít. A pokud se stanou součástí potravního řetězce, celou svou výbavu předají strávníkovi pro jeho zdravý růst. Není třeba přemýšlet nad tím, zda jsou v nich minerály, vitamíny, stopové prvky a enzymy ve správném vzájemném poměru. Pokud rostlinu vezmeme celou a sníme ji bez jakékoliv úpravy, můžeme si být jisti, že je o všechno v našem těle dobře postaráno. Buňky si přichází na své, naše chuťové pohárky jsou naplněny a oko nestačí žasnout nad plností a rozličností barev. A k tomu ta celá škála vůní…

1/ Jsi průkopnicí živé stravy v České republice. Na otázky typu, jak ses k tomuto výživovému směru dostala, jsi jistě odpovídala už mockrát. Přesto – jde říci stručně jeden důvod, který Ti k raw jídlu otevřel cestu?

Nejstručněji to, že jsem se dostala se svým zdravím na rozcestí. Buď tu budu, nebo nebudu. Já jsem se rozhodla, že tu budu dál, mám život ráda. Zpětně když se k tomu období vrátím, tak si uvědomuji, že mou motivací být zdravá bylo: být zdravá. Já vím, zní to divně, ale když je člověku dobře, tak může využívat všech svých darů a talentů a příležitostí ke tvoření. Mám ráda výzvy života, ať menší či větší, protože za nimi se skrývá vždy něco nového, co mohu objevit a najít, co mě zase posune v životě dál. Prostě na jedné straně život vezme a na druhé dá. Vezme to, co už nepotřebujeme, a dá to, co je pro nás důležité.Ne vždy se nám to líbí. Ale dnes už vím, že je to vždy pro nás to nejlepší.

2/ Sama vím, že přejít na živou stravu není jednoduché. Výhradně jsem vydržela 14 dní a neumím si asi představit, že se takto budu stravovat stále. Jak se Ti povedlo přesvědčit své tělo, že tohle je pro něj to nejlepší?

To je zajímavá otázka, kterou sice asi jinak řečenou, ale významově stejnou,dostávám neustále. Totiž já jsem své tělo nepřesvědčovala. Ono přesvědčilo mě. Když jsem objevila živou stravu, byla jsem úplně u vytržení, že se někdo takhle stravuje. Přišlo mi to naprosto ufounské, ale na druhé straně mi to dávalo smysl. Když nás příroda stvořila, tak nám k životu dala i potravu. A to na stromech, keřích, v zemi. Ale nedala nám nikde k tomu hrnec. Tím je jen naše trávicí ústrojí, které tyto potraviny dokáže strávit a využít pro zdravé fungování našeho těla. Asi budu mít tu živou stravu někde v genech… Dělám si legraci, ale je fakt, že jsem skupina AB a ta má nastaveny sklony k živé stravě. Takže jak to bylo? Po 5 dnech jen na živé stravě jsem se úplně složila, psychicky i fyzicky. Byla to jednak velká očista těla a jednak trpěla moje mysl, která byla zvyklá na jiný způsob stravování. Tři dny jsem si znovu vařila zeleninové polévky. A přitom jsem se vnitřně rozhodla, že si dám časový termín, jak dlouho budu jíst živou stravu, a to 40 dní. Bylo léto, tak to šlo samo. Když přešlo 40 dní, nijak jsem nepřemýšlela nad tím, že začnu znovu vařit. Sice jsem si uvařila párkrát rýži a brambory, ale nic mi to neříkalo. A najednou jsem asi po třech měsících zjistila, že vůbec nevařím.

3/ Co všechno se změnilo od doby, co jsi na raw stravě?

Změnilo se toho moc. Ano, celé fungování těla. Upravilo se trávení, ale také množství přijímané potravy, kdy mi stačí jíst jednou, maximálně dvakrát denně. Prostě jím, jen když mám hlad. A z velkých porcí se staly porce malé. Když to přeženu a dám si na talíř víc, protože to chtějí mé oči, tak to stejně nesním. Upravila se termoregulace, už nemrznu tak, jako když jsem ještě jedla vařené jídlo. Změnil se můj přístup k rostlinám a potravinám a celkově vztah k přírodě. Změnil se můj vztah k sobě samé. Začala jsem život vnímat jako jeden velký celek, jehož jsem součástí.

4/ Říká se, že některé druhy zeleniny, jako například mrkev, je lepší jíst tepelně uvařené. Jsou údajně pro tělo lépe stravitelné. Jak to  vidíš Ty?

Kdyby to tak mělo být, určitě bychom ty věci sklízeli v jiné podobě. Nemyslím si, že bychom dostali něco, co by nebylo stravitelné a využitelné. Jím živou stravu 10 let (vůbec nejím nic vařeného), a tak si říkám, že už by muselo tělu tedy něco chybět. Jediné, co mému tělu může chybět, je nedostatek pohybu, který mu občas zapomenu zajistit. A ten je opravdu důležitý.

5/ Pěstuješ si zeleninu a byliny sama?

Máme malou zahrádku, a jsem za ni vděčná. Už teď máme skleník plný narůstajících ředkviček, saláty a kedlubny už tvoří hlavičky. A všude po celé zahrádce jsou byliny. Ty tvoří základ mého jídelníčku.

6/ Chodíš sbírat i divoké druhy jedlých rostlin? Které preferuješ?

Nedá se říct, kterou bylinu preferuji, prostě když jsem někde venku, tak se napasu. Jím to, co máme na zahrádce, najdu i pampelišky, kopřivy, bršlici, ptačinec. Ale chodím ven na jitrocel, který mám ráda, a na přesličku do bylinné koupele na vlasy, na listy ze stromů.

7/ A dala bys nám recept na nějakou dobrotu z jedlého plevele?

Je velmi jednoduchý. Stačí si byliny nasbírat a nejlépe je jíst jen tak. A nebo je třeba přidat k listům salátu, či kedlubnu a ředkvičkám. Já rostliny nemíchám do salátu, dám je na talíř vedle sebe a „přijídám je k sobě“. Ale dá se udělat vynikající polévka. Základ polévky může být nyní na jaře třeba rozmixovaná ředkvička s vodou, nebo kedlubna a do toho nakrájené byliny i s květy a na kousky nakrájená jarní zelenina, to jsou saláty, kedlubny, ředkvičky, jarní cibulka, v květnu už budou květáky a brokolice. Kedlubny i ředkvičky jím i s natí. Jím vždy celou rostlinu, protože každá její část má pro naše tělo jiný přínos a navíc jsou natě velmi chutné. Takže pak nesním 10 ředkviček, ale třeba 2-3. Nebo můžeme rozetřít avokádo a do něj přimíchat byliny. A k tomu přijídat zeleninu.

8/ To zní dobře – v sezóně je to jistě i reálné. Ale nějak si neumím představit, co jíš v zimě…

V zimě jím velmi jednoduše. Jablka, která máme z našeho sadu na chalupě na Moravě. Vlašské ořechy, které sbíráme ze stromů u zahrádky, které jsme před lety zasadili. A podzimní zeleninu. Dokud máme svou zeleninu, je to dobré. Když už tak na počátku února není, tak se snažíme nakupovat biopotraviny. Na zahrádce přezimuje kadeřávek a lze najít i byliny. Sušíme také křížaly, takže občas si dám i křížaly. Ale můj jídelníček je velmi jednoduchý.

9/ Když nakupuješ ovoce a zeleninu, podle čeho se řídíš, abys měla jistotu, že kupuješ kvalitu?

Snažím se kupovat potraviny na doporučení kamarádů a známých. A pak prostě vsadím na to, že když je napsáno, že je to bio, tak to bio je. Pokud bych všechno zkoumala úplně do detailů, zbytečně bych si zatěžovala svůj život.

10/ Pokud si někdo teď říká, že by raw jídelníček zkusil, jak by měl začít?

Je to naprosto jednoduché, prostě začít jíst ovoce a zeleninu. Nejlépe lokální, tedy to, co roste tady kolem nás. A důležité je vybírat potraviny podle ročních období. Rostliny nás bud ochlazují a osvěžují, nebo zahřívají. A v létě se zahřívat, či naopak v zimě se ochlazovat, tělu neprospívá. Takže je dobré se nenechat zlákat nesmyslnou nabídkou supermarketů celoročních potravin, ale opravdu se podívat, co kdy v jakém období roste a podle toho jíst. Není to přitěžující, naopak, je to cesta poznání a i zábava. Pokud si dáme ořechy či semínka, tak je třeba je namáčet, aby se aktivovaly trávicí enzymy. Budou lépe stravitelné a využitelné pro naše tělo. Trh je v současné době skoro až přehlcen raw stravou v podobě různých sladkostí, dortů i slaných jídel.Nicméně tohle není živá strava. Pokud se tak člověk bude denně stravovat, naruší si trávení a tělu nepřinese to, co potřebuje.  To doporučuji opravdu jen občas, spíše pro radost mysli než těla. Je třeba se podívat do přírody, co tu pro nás připravila, a to jíst v té nejjednodušší formě. A co je důležité, vnímat živou stravu ne jako módní výstřelek, ale jako Cestu poznání. Také není třeba jíst živou stravu na 100 %. Když to bude v létě 80-90 %, bude to skvělé, a v zimě 70 %, bude se tělu i mysli dařit dobře.

Přeji všem, aby si dokázali najít ten nejžitelnější způsob stravování pro zdraví těla a také mysli.

Foto: archiv Anny Hýžové

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *