Margit Slimáková: Pro bezva postavu a zdraví nepotřebujeme žádnou dietu

Margit Slimáková je česká dietoložka, bloggerka a propagátorka zdravé výživy.  Také je to autorka veleúspěšné knihy „Velmi osobní kniha o zdraví“. Na popovídání jsme se ní sešli v neděli a probrali jsme hlavně témata, o kterých se teď hodně mluví.

Margit Slimáková

Margit, co jsi měla dneska k obědu?

V neděli se vaří rodinný oběd a je zima, proto je základem zimní zelenina. Měli jsme zapečenou růžičkovou kapustu se sýrem a vařenými bramborami na másle.

To zní hodně lákavě. A zdravě. Mimochodem, jak se díváš na dnešní dobu, kdy je čím dál tím víc populární dodržovat nějaké výživové životní styly?

Pro bezva postavu a zdraví nepotřebujeme žádnou speciální dietu. I když je pravda, že mnohé dnes populární výživové směry mohou pomáhat při určitých zdravotních potížích, ale vždy je třeba vycházet ze skutečných potravin a poté podle vlastních individuálních potřeb a zdravotního stavu upřednostňovat ty ze skutečných potravin, které nám nejvíce prospívají. Někdo může lépe fungovat na ovesných kaších, jiný na vajíčkách se slaninou. Namísto výběru stravy podle módy bychom měli vybírat podle našich vlastních potřeb.

Hodně se teď mluví o vegetariánské a veganské stravě. Je v pořádku vypouštět ze své stravy živočišné bílkoviny?

V naší společnosti s dostatkem pestré stravy zpravidla není problém omezovat živočišné potraviny. Jejich naprosté vyloučení je také možné, ale už omezující a ohrožující rizikem nedostatku živin. Živočišné potraviny jsou totiž na gram hmotnosti výživově nejbohatší.

Čím je možno živočišné bílkoviny plnohodnotně nahradit a lze to vůbec?

Všechny potřebné bílkoviny – tedy přesněji esenciální aminokyseliny můžeme získávat i čistě z rostlinných zdrojů a zejména vegetariáni by to měli pohodově zvládat. O něco náročnější to může být u veganů a speciálních skupin, jako třeba u sportovců s vyššími požadavky na příjem bílkovin, starších lidí s omezenou schopností využití stravy a omezenou chutí k jídlu anebo u malých dětí s omezenou kapacitou žaludku. U těchto skupin může nadbytek rostlinné stravy s vlákninou a antinutričními látkami vést k nedostatečnému příjmu bílkovin.

Musí vegani či vegetariáni užívat nějaké potravní doplňky, které jsou pro ně životně důležité?

Vegani musí suplementovat vitamín B12 a určitě by měli hlídat příjem i dalších živin, jako jsou třeba omega3 mastné kyseliny, železo, zinek anebo vitamín D.

www.margit.cz

Když už jsi to naťukla, jak je to s tím vitamínem B12? Je skutečně nutné jej v případě eliminace živočišných bílkovin doplňovat?

Ano, i mezinárodní lékařské a vegetariánské organizace se shodují na potřebě suplementovat (anebo přijímat ve fortifikovaných potravinách) vitamín B12 u veganů. A při neprospívání vegetariánů bych také zvažovala suplementaci, protože studie prokazují, že i mnozí z nich mohou mít nedostatek.

A co také zmiňovaný vitamín D? I o něm se teď hodně mluví…

Vitamín D můžeme získávat i pobytem na slunci. Ale je fakt, že v zimě je to v našem podnebí obtížnější, a proto zejména vegetariánům a veganům s omezenými potravními zdroji také hrozí riziko nedostatku. Sama bych ale ze všeho nejvíce vždy doporučovala zajištění živin stravou, a při neprospívání na vegetariánské – veganské stravě byla pro zvážení, jestli pro daného jedlíka nebude zdravotně prospěšnější posun ve svém výživovém směru. Zachraňovat zvířata je krásné, ale zásadní pro mě je vždy nejdříve prospívání člověka.

Je pravda, že potravní doplňky se musí užívat některé současně, aby opravdu fungovaly? Například vitamín D s K2, a podobně?

Pravda, je, že nejlépe vše potřebné získáme z potravin, kde jsou živiny přirozeně v navzájem se podporujích kombinacích. Mnohé suplementy se snaží tyto prospěšné kombinace napodobovat, jak je tomu třeba právě i u doplňků vitamínu D3 s vitamínem K2.

Jak se díváš na směr, který tvrdí, že velice záleží i na denní době, ve kterou doplňky stravy přijímáme? Prý na tom stojí a padá případné (ne)vstřebávání. Je to pravda?

Ano, cirkadiální rytmy jsou dnes uznávaným vlivem i při působení léčiv. Ale zrovna tento faktor bych nepřeceňovala a nemyslím, že je třeba, aby jednotlivci jakkoliv řešili. Úplně stačí, když každý postavíme jídelníček na skutečných potravinách a jídlech z nich a pak už jen budeme vnímat a respektovat své tělo, co a kdy nám prospívá.

V dnešní době je velká móda cpát se bílkovinami. Všude jsou zvýrazněné nápisy “protein” – kde se tahle móda vzala?

Proteinová móda přišla jako důsledek války mezi tuky a sacharidy. Po letech protitukové hysterie k nám dorazil boj proti sacharidům. Znáte to, když se dva hádají, zvítězí třetí. A to přesně dostalo bílkoviny na výsluní. Mnozí z nás se strachují tuků, mnozí sacharidů a někteří obojího. Jenže něco přeci jíst musíme, a aktuálně se jako nejbezpečnější jeví bílkoviny. Často si neuvědomujeme, že takový přístup je jen pokračováním nesmyslné konzumace živin namísto skutečného jídla. Naše posedlost bílkovinami a obecně nepochopitelná popularita práškovaných směsí je poslední manifestací tzv. nutricionismu, fenoménu, který popisuje a kritizuje Michal Pollan už více než deset let.

Mohou nám bílkoviny nějak ublížit? Lze je vůbec rozdělit na správné a špatné?

Pojídání speciálních proteinových potravin je pro většinu z nás zbytečné. Ublíží naší peněžence, nenaučí nás zdravě jíst, a tak jen oddaluje zdravé jezení stojící na skutečných potravinách. Za mě u bílkovin platí totéž, co u všech jiných potravin, skvělé jsou ty ze skutečných potraviny, tedy třeba bílkoviny z vajíček, rybiček nebo ořechů, a problematické ty průmyslově upravované, jako jsou třeba proteinové izoláty ze sóji.

Co bychom měli správně jíst, abychom byli zdraví?

Měli bychom jíst v pohodě, jídlo si užívat, ale současně nebýt jeho otroky. Jíst, když máme hlad a kolik je třeba. Tohoto jde však zpravidla dosáhnout jen při jídelníčku postaveném na skutečných potravinách, kterými se běžně nepřejídáme, zasycují nás a uspokojují výživové potřeby.

A přidáš i nějaký recept na své oblíbené jídlo?

Ráda, miluji ho a je velmi snadné. Připravte si: červenou řepu, smetanu od farmáře a parmazán. Taky sůl a pepř na dochucení. Řepu oloupeme a nakrájíme na co nejtenčí plátky. Vložíme do pekáče a zalijeme smetanou. Přidáme sůl, pepř a zasypeme parmazánem. Vložíme do trouby a zapečeme, aby smetana zhoustla a sýr zezlátnul. Přidáme-li si k zapečené řepě kváskový chleba s máslem od farmáře, máme excelentní hlavní jídlo.

Margit, díky moc za rozhovor. A taky za osvětu, kterou děláš. Hodně úspěchů a krásné dny!

Foto: archiv Margit Slimákové

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

);