Tymiány a mateřídoušky pečují o zdravé dýchací ústrojí. Umí však i likvidovat kvasinky

Rod mateřídouška (Thymus) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) zahrnuje okolo 350 druhů obvykle stálezelených druhů aromatických bylin pocházejících z Evropy, severní Afriky a západní části Asie, s výjimkou velmi chladných oblastí. Centrem druhové rozmanitosti tohoto rodu je území okolo Středozemního moře. 

Rostliny rodu mateřídouška nacházíme na půdách neutrálních až slabě alkalických, chudších, sušších a dobře propustných, tedy písčitých a kamenitých. Preferují plné slunce a teplejší klima, nicméně mnoho z nich je mrazuvzdorných. Množení je možné buď semeny, to je ale u některých druhů velmi obtížné, nebo vegetativně pomocí dělení trsů a nebo křížení.

Větvící se stonky tymiánů a mateřídoušek mohou být přímé či plazivé, často dřevnatějí. Na nich vyrůstající lístky jsou vstřícné, přisedlé nebo s velmi krátkými řapíky, okrouhlého, oválného či vejčitého tvaru, obvykle dlouhé jen čtyři až dvacet milimetrů. Na koncích stonků vyrůstají v lichopřeslenech drobné květy bledě žluté, bílé, růžové, nachové nebo světle fialové barvy, jež silně lákají opylovače, různorodý hmyz včetně včel, motýlů a můr.

Mateřídoušky většinou bývají nižší a plazivé, půdokryvné, na našem území. Kvetou na přelomu června a července. Tymiány mají spíše keříčkovitý vzrůst a jejich stonky snáze dřevnatí. Jejich květy se objevují dříve, obvykle v druhé půli května až první půli června.

U nás nejobvyklejší druhy tymiánů a mateřídoušek

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je původní rostlina západního Středomoří vyskytující se především na stráních a ve skalnatých přímořských lesích. U nás zplaňuje ze zahrad. Může růst až několik let a za vhodných podmínek vytvářet zdřevnatělé bujné keříčky vysoké 15 až 30 centimetrů a široké i okolo 40 centimetrů. Lístky tymiánu obecného mají podlouhlý tvar a šedozelenou až stříbřitou barvu. Květy bývají růžové či světle nachové. Zelené části rostlin jsou velmi bohaté na éterické látky, zisk éterického oleje je i nad 12 mililitrů na kilogram sušených lístků. Přes 40 procent tohoto aromatického oleje tvoří thymol a karvakrol.

Tymián citrónový (Thymus citriodorus) byl dříve mylně považován za křížence T. vulgaris a T. pulegioides, dle nejnovějších analýz DNA byl ale uznán jako samostatný druh. Nicméně vyskytuje se ve vysokém množství kultivarů, jejichž množení semeny je obtížné a výsledné vlastnosti rostlin jsou silně proměnlivé. Proto jsou k sehnání převážně vegetativně množené sazenice, označované podle svého vzhledu nebo aroma například jako zlatý, stříbrný, citrónový, pomerančový či limetkový tymián. Keříky jedinců druhu tymián citrónový dorůstají výšky okolo 10 centimetrů a šířky 30 centimetrů. Lístky mohou být zelené, stříbrné, zlaté, bíle žíhané, se zlatými či bílými okraji a oproti tymiánu obecnému obsahují více linaloolu. Tyto tymiány obvykle kvetou od poloviny do konce léta, růžově nebo bledě fialově.

Tymián kmínový (Thymus herba barona) je plazivá půdokryvná skalnička pocházející z Korsiky, Sardinie a Mallorky, obtížně pěstovatelná ze semen. Rozrůstá se do výšky 10 až 25 centimetrů a šířky okolo 30 centimetrů. Jeho lístky jsou lesklé a tmavě zelené, drobné, dlouhé jen 4 až 10 milimetrů, s kmíno-tymiánovou chutí a vůní, používají se jako tato dvě koření. Růžové květy se na výhoncích kmínového tymiánu objevují od pozdního jara do brzkého léta.

Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) je divokým druhem klimatického středu Evropy, v České republice ji můžeme nalézt jak v nížinách, tak i ve vyšších polohách na lehkých chudých půdách s hrubým povrchem. Jejím domovem jsou tedy kopce, skalnaté či písčité louky a okraje silnic a skládek. Rostliny mateřídoušky vejčité bývají vysoké 5 až 25 centimetrů a široké 25 centimetrů. Jejich okrouhle tvarované lístky se v rámci rodu Thymus řadí k těm větším. Stonky jsou načervenalé, hranatého průřezu, květy růžovofialové.

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) obývá chudé propustné půdy, skalnaté svahy, písčité břehy řek a krajnice silnic severní a střední Evropy. Vzrostlé exempláře poměrně dobře snášejí pošlap, uvolňují pak bylinnou až bylinno-citrónovou vůni. Mateřídouška úzkolistá dosahuje výšky jen okolo dvou centimetrů, její stonky jsou plazivé, až 10 centimetrů dlouhé, s lístky o velikosti 3 až 8 milimetrů a květy růžové, nachové, světle fialové a nebo vzácněji i bílé barvy.

Mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) je teplomilnějším druhem nížin a pahorkatin střední a východní Evropy a západní části Ruska. Vyhovují jí skalnaté travnaté svahy s hlubší půdou. Její nať má slabě citrónové bylinné aroma.

Mateřídouška časná (Thymus praecox) se vyskytuje v teplejších oblastech střední, jižní a západní Evropy. Obvykle roste na kamenitých travnatých svazích s podložím z vápenců či dolomitů. Je půdokryvná a voní a chutná spíše blíže k dobromysli.

Mateřídouška olysalá  (Thymus glabrescens) je domovem v méně chladných částech střední Evropy. U nás ji najdeme na jižní Moravě, na hlubších i mělčích půdách.

Mateřídouška alpinská (Thymus alpestris) naopak roste v chladnějším klimatu, především na tenkých kamenitých půdách nad hranicí lesa od Krkonoš až po Východní Karpaty.

Mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus) je lokálním chladnomilným podruhem horských nezalesněných oblastí v pásu od Hrubého Jeseníku po Západní Karpaty. Vyhovují jí hlavně alkalické kamenité zeminy.

Účinné látky tymiánů a mateřídoušek

Sloučeniny obsažené v lístcích bylin rodu Thymus jsou z velké části tytéž, jejich celkový obsah a vzájemné poměry se ale liší dle druhu rostliny, kultivaru, lokality růstu a doby sběru nati. Mezi nejdůležitější složky řadíme silice neboli éterické oleje, třísloviny a další hořčiny, fenolické kyseliny, hlavně kávovou a rozmarýnovou, flavonoidy, například kvercetin, thymonin a cirsilineol, dále terpeny a terpenoidy, alifatické aldehydy a arabinolaktan.

Významnými účinnými látkami tymiánů a mateřídoušek jsou momoterpeny a monoterpenoidy, například thymol, linalool, karvakrol, kafr, terpinyl acetát, terpineol, geranyl acetát, para-cymen, gama-terpinen, geraniol, borneol, cineol, pinen, neral a linalyl acetát, dále triterpenoidy a seskviterpen beta-bisabolen.

Využití tymiánů a mateřídoušek

Byliny rodu Thymus jsou již od starověku využívány jak pro svou chuť v kuchyni, tak i pro svou vůni v kosmetice. Používají se například k výrobě parfémů, mýdel, zubních past, likérů a čajových směsí. Koření se jimi masa, vnitřnosti, ryby, vejce, sýry, olivy, zelenina, pečivo, polévky, omáčky i dezerty.

Drobné lístky mateřídoušek a tymiánů vynikají obsahem bioaktivních sloučenin, součástí tradiční přírodní medicíny tedy po staletí byly a dodnes jsou oprávněně. Nedřevnaté nadzemní části mateřídoušek a tymiánů lze snadno, ve stínu při teplotách do 35 °C, sušit, nejvíce účinných látek dosahuje jejich nať na počátku kvetení. Destilací s vodní parou se z ní získává terapeutický éterický olej se silným aroma i účinky. Je nezbytné ho vždy dostatečně ředit, ale i tak může působit na některé lidi dráždivě.

Používání tymiánového a mateřídouškového odvaru či éterického oleje může zvyšovat menstruační krvácení. Vzhledem k riziku potratu a ohrožení plodu by měly těhotné ženy omezit používání těchto bylin jen na střídmé kořenění pokrmů a nanejvýš občasnou opatrnou zevní aplikaci odvaru a nebo silně zředěného éterického oleje.

Bylinky rodu Thymus vykazují mnohé protikvasinkové a antimikrobiální účinky. Mohou pomáhat hubit některé druhy bakterií i virů, například podpořit léčbu černého kašle, bronchitidy a jiných infekcí horních cest dýchacích, usnadňovat vykašlávání při nachlazení (hlavně mateřídoušky), ředit hleny a uvolňovat rýmu (spíše tymiány). Odvar je možné pít jako čaj, používat jako kloktadlo, ústní vodu a nebo aplikovat na kůži na nehojící se rány a vředy.

V rámci lidového léčitelství tymiány a mateřídoušky rovněž slouží ke zklidňování trávicích obtíží a pro podporu chuti k jídlu. Mateřídouška se také doporučuje při nespavosti, stresu či depresích.

Foto: Pixabay

Další zajímavé články...

1 Response

  1. 16. 3. 2019

    […] Dělávám ji v podstatě pokaždé stejně, ale na blogu jsem recept na tuto žampiónovou omáčku doteď neměla. Je načase to napravit. Omáčka je to nízkosacharidová a nemléčná, i když nejste milovníci kokosu, nebojte se ji vyzkoušet, orestované žampióny s tymiánem chuť kokosového mléka potlačí. Tymián můžete použít i sušený, ale čerstvý je voňavější. Více informací o tymiánech naleznete na webu Bylinkového magazínu. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *