Pěstujeme bylinky s vůní Středomoří


Pokud patříte mezi milovníky bylinek, kteří těmto rostlinám už dávno propadli, a některé z nich pěstujete na své zahradě, pak tam určitě najdete také několik rostlin ze Středomoří. Není to vlastně žádná vzácnost, tyto léčivky u nás poměrně dobře zdomácněly a skvěle se jim daří hlavně na slunném stanovišti. Jejich asi největší výhodou je silná kořenitá vůně, díky které jsme si tento sortiment bylin oblíbili kromě jiného do různých kořenících směsí.

Zima je a stále ještě nějakou dobu bude za našimi okny, přesto bychom se neměli nechat odradit a klidně už můžeme začít plánovat na novou zahradnickou sezonu. Během ledna se už můžete klidně pustit do objednávky osiva zeleniny i bylinek, ať máte vše pěkně připravené na dobu, kdy už bude možné začít vysévat. Na jarních trzích také seženete již předpěstovanou bylinkovou sadbu a věřte, že bylinky z teplých krajin v nabídce určitě nebudou chybět.

Co potřebují k životu

Všeobecně je možné byliny ze středomořské oblasti označit za nenáročné druhy. Stačí si jen představit jejich domovinu a hned budete mít jasno. Optimální stanoviště bude po většinu dne vystavené plnému slunci. Rozhodně se nebojte, že letní slunce rostliny popálí, jsou na tyto podmínky důmyslně připraveny díky často plstnatému povrchu listů, který zamezuje nadměrnému výparu vody a rostlinu celkově chrání před nepříznivými vlivy. Na překážku nebude ani občasný přísušek, se zálivkou to nemusíte přehánět. Ve své domovině často bylinky rostou zaklíněné ve spárách skal nebo na suchých pastvinách. Co ovšem budou opravdu nutně potřebovat, je dobře propustná půda s kvalitní drenáží v podobě písku nebo hrubého štěrku. Kořeny nesmí být nikdy dlouho ve vlhku nebo dokonce mokru, pak by rychle odehnívaly.

Dobře jim také nedělá těžká jílovitá zemina, která je studená, tyto rostliny mají rády prostě teplo, tak je vysaďte na výhřevný záhonek na jižně orientované straně pozemku. Na místě je ovšem ještě jedno upozornění. Při pěstování středomořských bylinek nebuďte příliš starostliví a nepřehánějte to ani s hnojivy. Hnojivo sice rostliny nezničí, ale většinou se tak ochudíte o některou z jejich přirozených vlastností. Některé přirozeně méně vzrůstné druhy po hnojivu rychle porostou, ale mohou mnohem méně nakvétat. Větší množství živin se údajně podepisuje také v zastoupení obsahových látek, pro které tyto krásné rostliny také pěstujeme.

Šalvěj lékařská je u nás už dlouho zabydlená, pochází ovšem z teplých krajů.

Galerie nejoblíbenějších bylinek a jak se o ně starat

Saturejka horská (Satureja montana) a saturejka zahradní (S. hortensis)

Milovníci letního grilování mají tuto aromatickou bylinku s jemnými čárkovitými listy na zahradě jistě již vysazenou. Kromě toho, že se dá na jaře vysévat, můžete ji během léta také řízkovat z polodřevnatých řízků. Nejvíce se saturejce bude dařit na prostorném slunném záhonku se štěrkovým mulčem. V kořenících směsích nejen chutná, ale má pozitivní vliv i na trávení. Působí proti překyselení a všeobecně pomáhá při léčbě nemocí žaludku.

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Málokdo ví, že náš oblíbený tymián je vlastně mateřídouška, která ve Středomoří roste téměř na každé pastvině. Nejraději ji vypěstujeme výsevem, ale dá se opět během léta řízkovat. Nejvíce si na tymiánu ceníme jeho svérázné chuti, kterou je možné ocenit v bylinkových čajích i v kořenících směsích. Tohoto zástupce mateřídoušek jsme si zamilovali také jako součást produktů přírodní kosmetiky. Tymián je typický svým polokeřovitým charakterem a kompaktním růstem, díky němuž mu to skvěle sluší i v nádobách.

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Naše babičky levanduli říkaly špikrnát nebo dulenka, je to asi nejtypičtější zástupce středomořských léčivých rostlin, které si u nás našly místo na zahradách i jako okrasné rostliny. Levandule se ve výsadbách může i sama přesévat, její drobná semena totiž ani nepotřebují zapravení, klíčí na povrchu. Během léta se ovšem dá stejně jako předchozí druhy řízkovat, čímž trochu přeskočíte dobu a mnohem dříve se tak dočkáte vzrostlých rostlin. Levanduli není jistě nutné nijak představovat, rostlina nachází uplatnění v kořenících směsích, v čajích, v kulinářství i v přírodní kosmetice.

Se saturejkou se nejčastěji setkáme ve voňavých kořenicích směsích, hodí se totiž na různá masa.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

Meduňka nemůže chybět v žádné zahradě, krásně voní a chutná po citrusech. Je to také skvělý přírodní lék na dobrý spánek a proti lehčím depresím. V nálevech se hodí dokonce i pro malé děti. Na zahradě se jí bude dařit opět na plném slunci. Vzhledem k tomu, že dorůstá výšky okolo 40 cm, je třeba jí věnovat dostatek místa, aby zbytečně nemusela soupeřit s okolními rostlinami. Množíme ji dělením trsů a výsevem. V nádobách se jí příliš dlouho nedaří, přesto klidně několik sezon zvládne, ale pak ji zase radši přesaďte do záhonu, kde bude mít přeci jenom lepší podmínky.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Tato dřevnatějící léčivá rostlina v milovnících bylinek vyvolává smíšené pocity. Někteří ji používají výhradně zevně. V menším množství a v kombinaci s jinými bylinkami ji lze ale bez obav užívat i ve formě bylinného čaje, přesto by se jí měly raději vyhnout těhotné ženy. Šalvěj se v minulosti používala jako potratová bylinka. Pokud se rozhodnete pro její pěstování, měly byste něco vědět o jejím řezu. Jak už to tak bývá, nikdy bychom při jarním řezu u všech dřevnatějících bylinek neměli nůžkami zasáhnout příliš hluboko do dřeva, rostlina totiž už po našem zásahu nemusí znovu obrazit. Množit ji můžete výsevem nebo letními řízky.

Foto: archiv autorky

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *