Jak nám může mák pomoci při úporném kašli?


Mák setý, jinak také spánkodárný (Papaver somniferum), je jednoletka známá lidem již od pravěku. Genetický původ máku setého dosud nebyl rozluštěn, mohl být vyšlechtěn z máku štětinkatého či se jedná o původní východoasijský druh. Počátky jeho pěstování, převážně pro jedlá semena a v menší míře jako zdroje drog, můžeme umístit do Středomoří šestého až pátého tisíciletí před naším letopočtem. Na českém území se zemědělská produkce máku rozmáhala od 19. století a je oblíbenou plodinou dodnes.

V sezóně mák krásně zdobí pole

Postupem času byly vyšlechtěny odrůdy máku opiové a odrůdy olejné, některé určené pro potravinářství, jiné pro technické účely. Vzhledem k výskytu opiátů v celé makové rostlině (s výjimkou zralých semen) je jeho pěstování v určitých zemích omezeno na nízkomorfinové olejné typy (s vyšším obsahem méně nebezpečných alkaloidů thebainu a narkotinu) a nebo dokonce úplně zakázáno.

Ideální pro růst máku jsou lehčí úrodné hlinitopísčité nekyselé půdy, pro dostatečnou tvorbu semen ve slunných lokalitách. Po vyklíčení semen je až do doby kvetení nutné dostatečné zavlažování mladých rostlinek. Mák kvete během května až srpna, a to bíle, růžově, červeně nebo fialově. Po opylení se z květu začíná vyvíjet plod – makovice, zpočátku zelená a dužnatá, která později s dozráváním semínek během měsíce září vysychá a dřevnatí.

Maková semínka jako potravina

Uvnitř jedné makovice se nachází obvykle okolo pěti tisíc malinkatých zakulaceně ledvinovitých zrnek o celkové hmotnosti dva až tři gramy. Nejčastěji se pěstují máky se semínky modročernými, modrými a modrošedými, ale můžeme nalézt i máky světlé – bílé, šedé, okrové a růžové, jejichž chuť je bližší oříškům. Poslední roky se naše země stále drží na předním místě mezi výrobci potravinářského máku vysoké kvality, ač jeho jméno ve světě kazí někteří ziskuchtivci, kteří ho míchají s technickým mákem nevalné chuti. Na kvalitu máku má zásadní vliv i jeho čerstvost a skladování na suchém a temném místě, působení tepla a světla proces žluknutí makových semínek značně urychluje.

Hlavní makroživinou makových semínek jsou tuky, jejichž obsah se pohybuje mezi 40 a 55 procenty, u světlých odrůd v horní části rozmezí, u tmavých ve spodní. Z mastných kyselin je nejvíce, 70 až 75 procenty, zastoupena kyselina linolová, dále 13 až 18 procenty kyselina olejová a v menší míře kyseliny alfa-linolenová, stearová a palmitová. Bílkovin se v máku nalézá mezi 15 a 25 procenty, vláknina tvoří 15 až 20 procent hmotnosti semínek.

Mák obsahuje látky, které pomáhají při úporném kašli

Co se týče mikroživin, mák má poměrně vysoký obsah vápníku – okolo 1 400 miligramů na sto gramů. Při správně fungujícím trávení, dostatku hořčíku, vitamínů D a K2 a omezené konzumaci rafinovaných sacharidů (bílé mouky, škrobů a cukrů) by měla být vstřebatelnost a využitelnost vápníku z makových semínek relativně vysoká. Zvýšit ji lze namáčením a tepelnou úpravou máku. Avšak jakýkoliv, i za studena lisovaný, makový olej neobsahuje vápníku žádné významné množství. Nicméně ani na celá maková semínka nelze spoléhat jako na převažující zdroj vápníku vzhledem k možnému riziku vyšších koncentrací kadmia.

Další obsahové látky

Kromě vápníku se v makových semínkách nalézají i další minerály, jako jsou fosfor, hořčík, mangan, zinek a železo, rovněž nezanedbatelná je přítomnost vitamínů E a skupiny B – hlavně thiaminu, dále riboflavinu, niacinu, pyridoxinu a kyseliny pantothenové a listové. Mezi další obsahové sloučeniny patří lecitin, cholin, různé fytosteroly, glykolipidy a vonné látky.

Někteří lidé se obávají, zda maková semínka neobsahují opiáty. Pravda je taková, že se v nich sice nevyskytují, ale mohou jimi být znečištěna během sklizně. Avšak v procesu zpracování máku i tyto pouhé stopy opiátů ještě výrazně, až o devět desetin, poklesnou a konzumovat mák tak lze bezpečně již od dětského věku.

Mák je oblíbenou kuchařskou surovinou v zemích střední a východní Evropy a rovněž i v USA, kam připutoval s Židy. Celá maková semínka se používají k posypu slaného i sladkého pečiva, celá nebo mletá se přidávají, někdy společně s citrónem, do piškotových typů těst a z mletého máku se vaří náplně do moučníků. Suchý mletý mák se rovněž hodí jako posyp vařených sladkých knedlíků, noků či nudlí. Z makových semínek je možné připravovat i kaše, rostlinný nápoj označovaný jako “mléko” a bílými semínky lze zahušťovat indické kormy.

Maková semena se dají využít mnoha způsoby

Nepotravinářské využití máku

Makové květy se v lidovém léčitelství používají na čaj proti kašli, na místě je ale třeba zvýšená opatrnost vzhledem ke značnému obsahu alkaloidů.

Makový olej získaný z technických odrůd lisováním za tepla či extrakcí rozpouštědly slouží jako surovina pro výrobu mýdel a nátěrových hmot.

Speciální kapitolou je farmaceutické využití latexu ze zelených nezralých makovic (v sušeném stavu označovaného jako surové opium či laudanum), makové slámy neboli celých rostlin po odstranění semen a takzvané makoviny, tedy vyprázdněných makovic s částí stonku, pro obsah alkaloidů, hlavně morfinového typu. Domácí extrakce a používání opiátů je nezákonné a zároveň tak jako tak velmi nebezpečné kvůli síle účinků a vysokému riziku vzniku závislosti.

Výskyt různých alkaloidů, jedná se až o 80 odlišných sloučenin, je v máku závislý především na jeho odrůdě. Převažující skupinou jsou opiáty neboli fenanthrenové – morfinové alkaloidy, například silně návykový a proti bolestem působící morfin, dále narkotin a kodein potlačující kašel, pro výrobu nenávykových analgetik sloužící thebain a další látky s podobnou strukturou.

Druhým významným typem alkaloidů jsou benzylisochinolinové – papaverinové, například křeče tlumící papaverin. Předmětem výzkumů jsou i ftalylisochinolinové, protoberberinové, tetrahydroisochinolinové, protopinové, aporfinové i jiné v máku se nalézající alkaloidy.

Foto: Pexels, Pixabay

Další zajímavé články...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *